Živnost, ŽZ a další zákony III

Při registraci na živnostenském úřadě je OSVČ zároveň evidována na příslušné správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně a finančním úřadu, případně se tam živnostník přihlásí sám do osmi dnů od povolení živnosti. Jaké povinnosti vůči těmto úřadům má?

Provozování samostatné výdělečné činnosti s sebou nenese jen samotnou řemeslnou či jinou aktivitu v daném oboru, ale také mnoho úkonů v oblasti administrativy, účetnictví a daní. Pokud OSVČ není sama v této činnosti zdatná, obvykle si najme asistentku, účetní či daňového poradce.

Finanční úřad – OSVČ se přihlásí jako daňový poplatník, a to zejména jako plátce daně z příjmů fyzických osob (daň přímá – tu hradí poplatník přímo ze svých vlastních prostředků), daně z přidané hodnoty, silniční daně, spotřební daně (daně nepřímé - ty odvádí do státní pokladny prostředník).

• Daň z příjmů FO (Zákon č. 586/1992 Sb.) – této dani podléhají – kromě příjmů zaměstnanců – příjmy z podnikání, nájmů, z kapitálového majetku a dále ostatní příjmy, které jsou rozepsané v paragrafu 10 daňového zákona. První rok podnikání se neplatí žádné zálohy; do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období, tj. kalendářního nebo hospodářského roku, podá OSVČ daňové přiznání, v němž se vypočítá výše odváděné daně; daň z příjmu je splatná v den podání přiznání k dani z příjmů FO. Podle výše vypočtené daně může vzniknout zálohová povinnost na příští rok: daň nad 150 tisíc Kč – vzniká čtvrtletní zálohová povinnost, při výši daně od 30 tisíc do 150 tisíc Kč se hradí záloha pololetně.
• Daň z přidané hodnoty (Zákon č. 235/2004 Sb.)– poplatník se může jako plátce DPH zaregistrovat jednak dobrovolně, anebo mu zákon tuto povinnost ukládá v případě, že jeho obrat za nejvýše po sobě jdoucích 12 měsíců překročí jeden milion korun, tzn., jestliže milionový obrat vznikne třeba už za dva měsíce, je poplatník povinen se k DPH přihlásit.
• Daň silniční (Zákon č. 16/1993 Sb.) – když poplatník ke své podnikatelské činnosti používá silniční motorové vozidlo (ať soukromé, anebo zavedené v majetku podnikatele), musí se registrovat jako plátce daně silniční. Výše daně je dána typem vozidla. Podat přiznání k dani silniční a zároveň daň uhradit j epoplatník povinen do 31. ledna následujícího roku.
• Plátce daně ze závislé činnosti a srážkové daně – k těmto daním je OSVČ povinna se přihlásit, jestliže k výkonu své podnikatelské činnosti a provozování živnosti přijala zaměstnance. Mzdová agenda s výpočtem zmíněných daní se vede měsíčně a stejně tak se daň odvádí. Po skončení hospodářského roku je živnostník povinen podat vyúčtování obou zmíněných daní.

Zdravotní pojišťovna – každá podnikající fyzická osoba je povinna odvádět měsíční zálohu na zdravotní pojištění. Záloha má splatnost maximálně do 8. dne následujícího měsíce. V prvním roce podnikatelské činnosti se platí tzv. minimální měsíční záloha, v příštích letech má záloha takovou výši, jaká se vypočítá v přehledu o činnosti OSVČ za uplynulý kalendářní či hospodářský rok – přehled o příjmech a výdajích. Pokud provozuje živnost osoba, za níž platí zdravotní pojištění stát, neplatí tato OSVČv prvním roce podnikání žádné zálohy. V dalších letech se ZP odvíjí od údajů z přehledu, podaném zvolené zdravotní pojišťovně.

Správa sociálního zabezpečení – té platí osoba provozující živnost měsíční zálohy na důchodové, případně i na nemocenské pojištění.

1. Důchodové pojištění – zálohy platí OSVČ, jejíž činnost je považována za hlavní, a jsou splatné v rámci měsíce, za něj jsou vykazovány; pokud je činnost považována za vedlejší (zaměstnanec, důchodce, příjemce PPM nebo rodičovského příspěvku, aj.), hlásí se poplatník buď dobrovolně, anebo při dosažení určité výše obratu při podnikání celých 12 měsíců; po skončení roku se podá přehled o příjmech a výdajích a podle vypočteného hospodářského výsledku se případně výše sociálního důchodového pojištění doplatí. Přehled se podává do jednoho měsíce po odevzdání přiznání k dani z příjmu FO na FÚ a doplatek musí být odeslán do 8 dnů po podání přehledu.
2. Nemocenské pojištění – toho se účastní OSVČ dobrovolně, nejprve platí minimální měsíční zálohu a v dalším roce, po odevzdání přehledu o příjmech a výdajích, hradí výši zálohy, jaká je nově v přehledu vypočtena.

U obou druhů pojištění – jak zdravotního, tak i sociálního – nastává i situace, kdy zálohy není nutno hradit. A to tehdy, byl-li živnostník po celý kalendářní měsíc neschopen práce (nutno doložit neschopenkou, vydanou lékařem, na příslušnou ZP i OSSZ), anebo pokud mu byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů.

Pokud byste si ani nadále nevěděli rady ve svých podnikatelských začátcích, můžete se obrátit na naše odborníky, kteří s vámi mohou spolupracovat osobně i přes internet.

Autor: PROFEETO