Jak to mají se zaměstnáním osoby zdravotně znevýhodněné?

Zaměstnávání těchto osob se řídí některými pravidly (zákoník práce (ZP) a zákon o zaměstnanosti (ZZ)), které musí zaměstnavatelé dodržovat. Při zaměstnávání osob s poklesem pracovní schopnosti je nezbytná nutnost jejich zvýšené ochrany na trhu práce.

Lidé se zdravotním postižením, tzn. osoby, jejichž postižení či onemocnění není pouze krátkodobé, ale trvá řadu měsíců či let, případně jim zanechává zdravotní následky, jsou rozděleny jednak do několika zdravotních skupin, jednak do skupin podle typu snížené pracovní schopnosti.

Zdravotní skupiny:

Zrakové postižení, sluchové a řečové postižení, tělesné postižení, mentální postižení, vnitřní postižení, kombinovaná postižení, civilizační choroby, duševní nemoci – některé skupiny mohou pracovat pouze v „chráněných dílnách“.

Rozdělení osob se zdravotním postižením pro účely pracovně-právních předpisů:

• Osoby zdravotně znevýhodněné – jedná se o ty osoby, které mají zachovanou schopnost vykonávat výdělečnou činnost, avšak tato schopnost je výrazně omezena pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Nejedná se však o osoby v některém ze stupňů invalidity. Potvrzení o zdravotním znevýhodnění vystavuje na základě lékařských zpráv příslušná správa sociálního zabezpečení.
• Osoby v I. stupni invalidity - u těchto osob se snížila pracovní schopnost nejméně o 35 % a nejvíce o 49 %.
• Osoby v II. stupni invalidity – pokles pracovní schopnosti minimálně o 50 %, maximálně o 69 %.

Osoby v I. a II. stupni invalidity jsou považovány za osoby se zdravotním   postižením.   Rozhodnutí o invaliditě vydává na základě odborného posudku příslušný orgán sociálního zabezpečení.

• Osoby ve III. stupni invalidity – tento stupeň invalidity je uznán té osobě, která dosáhne poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 %. To je opět osvědčeno příslušným rozhodnutím a potvrzením. Tito lidé mají nárok na některé peněžité dávky či příspěvky na péči.

Osobám ve všech třech stupních invalidity jsou vystaveny průkazy o jejich stavu a ty je opravňují k jistým výhodám, například zlevněné jízdné a vstupy na   kulturní akce aj..

Pro osoby se zdravotním postižením jsou státem vytvářena pracovní místa. Úřad práce na základě písemné dohody poskytne zaměstnavateli určitý příspěvek, jestliže zaměstná OTP nebo ZPS. Výše příspěvku se odvíjí od míry postižení zaměstnance a také je odvozena od průměrné mzdy v NH.

Finanční příspěvek je však podmíněn zásadním požadavkem:

zaměstnavatel nesmí mít žádné nedoplatky u finančního a celního úřadu ani u správy sociálního zabezpečení a u zdravotních pojišťoven.

Zákon o zaměstnanosti stanoví, že povinnost zaměstnávat určité procento osob se zdravotním postižením se týká zaměstnavatelů s více než 25 zaměstnanci. Za to mohou zaměstnavatelé získat slevy na daních (zákon o daních z příjmu § 35), a to snížením daňového základu za každého zaměstnance se zdravotním postižením. Kromě daňových úlev může zaměstnavatel ještě žádat státní příspěvek na zaměstnance s handicapem.

Ne všem osobám se sníženou pracovní schopností je dovoleno pracovat - „Každý žadatel o zaměstnání s tělesným či jiným postižením musí žádat lékařské potvrzení. Pražská správa sociálního zabezpečení vydává rozhodnutí pro invalidní důchodce, tzv. Pracovní rekomandaci. Tato Pracovní rekomandace je pro zaměstnavatele vodítkem, jakou práci může žadateli nabídnout a jakou práci není osoba v tom kterém stupni invalidity schopna vykonávat“.

Volná místa mohou osoby se změněnou pracovní schopností hledat na inzertních portálech s nabídkou práce www.praceproozp.cz  nebo Práce - Dobra Prace CZ.

Autor: PROFEETO