Jak se chovat, aby nás zima zastihla připravené

A tak na zahrádkách ještě pracujeme naplno; po sklizni uklízíme, ryjeme, hrabeme. A ani na česnek, který je zapotřebí v těchto dnech nasázet, nezapomínáme. Nicméně, je třetí dekáda listopadu, a pomalu se blíží adventní čas. A i když letos Martin na bílém koni nepřijel, můžeme zanedlouho očekávat první sněhovou nadílku i v našich končinách. A s ní výrazné ochlazení.

Pozdní podzim a zima jsou obdobími, kdy náš organismus je poněkud oslabený, a tudíž náchylnější k nemocem. Protože sluníčko se už objevuje spoře, anebo my se venku zdržujeme jen krátce, najednou nám chybí dostatek vitamínu D, který s naším imunitním systémem úzce souvisí. Také čerstvého ovoce a zeleniny začínáme konzumovat méně, střídáme pobyt ve vytopené místnosti s chladným, a většinou zplodinami kontaminovaným venkovním vzduchem, a tak není divu, že naše imunita začíná trošku pokulhávat. A pak už je jen krůček k tomu, aby nás přepadla nálož virů, které jsou všude kolem nás. Poznámka: není řeč o Covidu - ten totiž, jak se podle téměř dvouletých zkušeností zdá, napadá skoro každého; jen se u jedinců s dokonalou imunitou projevuje mírnějším průběhem.

Jak se podzimním virózám ubránit?

Rozhodně je zapotřebí tělu – kromě vyvážené stravy - dodávat dostatečné množství vitamínů, minerálů a stopových prvků. Nejlépe jsou na tom drobní pěstitelé, kteří si svou úrodu uloží do sklípků a průběžně ji konzumují. Vždyť čerstvé ovoce a zelenina jsou nedocenitelným zdrojem právě uvedených látek. Jen nezapomínejme na to, že při konzumaci zeleniny je nutné používat i tuk (nejlépe olej olivový, rakytníkový, konopný, ostropestřcový, dýňový a další), neboť některé vitamíny jsou rozpustné pouze v něm – jedná se o vitamíny lipofilní. Konkrétně jde o vitamíny A – retinol, a provitamín Beta karoten; vitamín D – karciferol; E - tokoferol a vitamín K. Jinými slovy, když se uvedené vitamíny z potravy neuvolní pomocí tuku, nemohou být vašemu tělu ku prospěchu a v nedotčeném stavu je opustí. Vitamíny, rozpustné ve vodě, nazýváme hydrofilní.

Ostatní obyvatelstvo, závislé na ovoci a zelenině z obchodu, to nemá tak snadné. Jednak se podzimní ceny, oproti těm letním, vyšplhaly poměrně vysoko, a za druhé – kupované ovoce je stejně plné postřiků; ne-li těch proti škůdcům, pak tedy alespoň vosky proti vysychání. Je poměrně častým jevem, že chemicky ošetřená krásná velká a na pohled lesklá jablka jsou stejně uvnitř shnilá. A tohle všechno jíst…?

A tak je potřeba přísun nutričních látek a vitamínů doplňovat z našich místních zdrojů:

Zelí – čerstvé a kysané, kapusta, kořenová zelenina, červená řepa, dýně, ořechy, luštěniny, hroznové víno – to všechno vám přinese tolik potřebné živiny. Takže, budete-li je průběžně doplňovat, pak je pravděpodobné, že různým kapénkovým nákazám buď zcela odoláte, anebo jejich příznaky budou jen mírné. Téměř všechny uvedené plodiny lze konzumovat jak v syrovém stavu, tak i tepelně zpracované.

Jak se tedy na podzim a v zimě stravovat?

V chladných dnech je lepší jíst potraviny, které nás zahřejí. Zatímco v létě jsme dávali přednost různým zeleninovým a ovocným salátům, v zimním období je vhodnější teplá strava – vydatné zahuštěné zeleninové a luštěninové polévky, masové vývary, kaše, dostatek vařeného, dušeného či pečeného masa, teplé přílohy. Chleba se šunkou a sýrem si nechme raději jen na svačinu, anebo zase až na jaro. Jako oběd v zimě není tato krmě nejvhodnější. Teplý oběd či večeři můžeme samozřejmě doplnit jakýmkoliv salátem. Také na studené mléko s lupínky ke snídani raději v zimě zapomeňte, a obnovte je zase až s přicházejícím jarem.

To, co se v poslední době hojně doporučuje, je kvašená zelenina - pickles. Tu si můžeme buď zakoupit, anebo sami vyrobit doma. Není to tak složité. A tím nemyslíme jen kysané zelí. Znáte okurky rychlokvašky? Tak stejným způsobem a poměrně rychle si můžete připravit i další zeleninu. Základní proces, který přitom probíhá, je mléčné kvašení. Kvašená zelenina není jenom pochoutka a příloha k hlavnímu teplému jídlu, je to studnice zdraví. Zde na ni najdete recepty.

Také oblékání není zanedbatelné…

Už s nadcházejícím podzimem si začínáme oblékat další vrstvy, chráníme se hlavně proti větru a dešti, které podzimní sychravé počasí zhusta přináší. Ten, kdo však hned v říjnu oblékne kožíšek, anebo tlustou prošívanou bundu, nečiní úplně dobře. Tělo bude choulostivější, a až přijde ještě chladnější počasí s pořádnými mrazy – co přidáte potom? Jednotlivé vrstvy teplejšího oblečení zkrátka přidávejte postupně. A v předjaří je zase postupně odkládejte.

Důležitá je kvalitní a teplá obuv, neboť prochlazení od nohou s sebou přináší mnoho nepříjemností, zejména v oblasti močových cest.

Při práci na zahradě se neoblékejte příliš, abyste se zbytečně nepotili. Jen se chraňte proti větru pokrývkou hlavy a lehkou šálou.

A nikdo z nás by neměl v žádném případě zapomenout na pravidelný pohyb, i když se nám v zimě příliš hýbat nechce – i pohyb totiž vede ke zdravému organismu.

Máte-li pocit, že jste něco udělali špatně, a nějaká nemoc z nachlazení už na vás „leze“, zkuste posílit tělo některým z potravinových doplňků – v lékárně už vám poradí. Je jich celá řada a některé dokonce i skutečně pomáhají.

A závěrem přece jenom jeden recept pro zdraví:

Kvašené papriky, plněné kysaným zelím

Paprikové lusky umyjeme a zbavíme stopek a jádřinců. Takto připravené lusky napěchujeme do kameninové nebo skleněné nádoby. Zalijeme solným lákem, který jsme připravili z 1 litru vody a 80 gramů soli (papriky musí být zcela ponořeny; není-li tomu tak, musíme udělat víc nálevu). Necháme kvasit asi 14 dní při pokojové teplotě (20 – 25 oC). Poté zkvašené papriky vyjmeme, opláchneme a hodně naplníme kysaným zelím. Vykvašeného nálevu se nezbavujeme – vrátíme do něj plněné papriky, uchováváme je v ledničce a každý den si aspoň jednu sníme.

Autor: PROFEETO